Los Checos Banditos & spol.

Los Checos Banditos & spol. – Český horolezecký svaz – ČHS.

O úspěchu Ondry Beneše a Pavla Bohunka v Peru se již v médiích psalo. Nyní přinášíme Ondrovo malé ohlédnutí za expedicí a pár fotografií z výstupu.

Zhruba před čtrnácti dny jsme se vrátili z expedice v Peru. I přes nepříznivé počasí, které tuto sezónu ne a ne opustit pohoří Cordillera Blanca, se nám (Ondřej Beneš a Pavel Bohuněk) podařilo vytvořit novou cestu 600 m dlouhou žulovou stěnou na vrchol La Esfinge (5325 m n. m.). Cestu jsme nazvali Los Checos Banditos s maximálními obtížemi dosahujícími stupně 7c.

Cesta má spíše alpský charakter s velkým množstvím lehčích délek lezených po vlastním jištění. Do 12 délek jsme osadili 20 postupových nýtů a 20 nýtů jsme osadili na štandech.

Během 4 dnů jsme s velkým štěstím na počasí vystoupili  na vrchol Sfingy. Následný volný přelez v jednom dni se bohužel díky opětovnému zhoršení počasí nekonal. Jednotlivé délky jsou vylezeny volně.

Asi největší obtíží byla pro nás nadmořská výška a myšlenka na to, že máme pouze dvě baterie, které nemáme jak dobít. Proto jsme se snažili do cesty osadit co nejméně postupových nýtů a tím jsou některé délky poměrně morálové.

Za další úspěch expedice bych považoval první sportovní přelez vícedélkové cesty “Project Mono” (100m, 3 délky, 7c, 7c+, 8b, 4200 m n. m.), v oblasti Hatun Machay. Jedná se o jednu z nejtěžších cest oblasti. Mimo jiné se v Peru dá perfektně zabouldrovat, zajezdit na horských kolech, nebo se svézt na surfu na vlnách Pacifiku. Toto vše jsme vyzkoušeli a Peru si užili do posledního dne.


Ahoj Ondra

zdroj:chs

ITAIPU DAM – Brazílie

Pravdìpodobnì jen ten nejvìtší nadšenec navštíví vnitrozemí Jižní Ameriky aby si z blízka a
na vlastní oèi prohlédl pouze tuto stavbu. Pøímo na hranicích státù Brazílie a Paraguay,
rozdìlených øekou Paraná stojí nejvìtší pøehradní nádrž svìta – ITAIPU DAM.



ITAIPU DAM

Zaèátek stavby
byl zahájen v roce 1975 po podepsání smlouvy mezi obìmi státy o statutu stavby jako nadnárodní
nezávislé spoleènosti, nepatøící ani jednomu ze státù. Stavba, na které pracovalo 30.000
zamìstnancù byla dokonèena po sedmi letech v roce 1982.
Když pomineme exotické umístìní
stavby a soustøedíme se na parametry pøehrady samotnì, musí se èlovìku tajit dech pøi
pøedstavì jejího neuvìøitelného výkonu. Pøesnì 18 gigantických generátorù, každý s celkovým
výkonem pøes 730 MW dokáže bìhem roku vyprodukovat pøes 75 TWh elektrické energie. Pro s
rovnání Orlická pøehrada jako nejvìtší stavby podobného typu v ÈR dosahuje jako celek,
maximálního výkonu celé elektrárny kolem 0.000360 TW.



Pro pøedstavu o gigantických rozmìrech a výkonu pøehradního díla staèí øíci, že dílo
samo o sobì “živí” svojí energií pøes 78% spotøeby elektøiny v Paraguay a 25% spotøeby
celé Brazílie. Musíme si uvìdomit, že Brazílie patøí k nejvìtším státùm svìta, i když
s obrovskými neobydlenými oblastmi Amazónie, ale s více než 25 mil. Sao Paulem, kdy se
jistì nedá øíci o nevyužití takového obrovského zdroje elektøiny.

Výška nádrže pøes 196 metrù (90 m. Orlík), délka korunní hráze 7,76 km (445m. Orlík)
a následnì vytvoøené jezero o celkové délce 170 km zmìnilo rapidnì ráz krajiny, kdy
pøi napouštìní nádrže došlo ke 14 dennímu zastavení toku øeky v dolním korytu.

Pøehradní nádrž je orientována 14 km severovýchodnì od Brazilského mìsta Foz do Iguacu
a jeho obdoby na stranì Paraguaye – Puerto Iguacu na øece Parana. Spoleènost ovládající
elektrárnu, která je jistì jednou ze staveb národní hrdosti, ráda prezentuje obrovskost
a velkolepost daného díla. Po celý rok je v objektu elektrárny samé umožnìn vstup organizovaným
skupinám i individuálním cestovatelùm. Pøi exkurzní cestì shlédnete film o stavbì samotné
a historii díla a v následujícím 45 minutovém maratonu budete kroužit autobusem po komplexu
elektrárny. To vše zdarma.

Spojení s pøehradou je pouze z Brazilské strany z mìsta pomocí mìstské dopravy. Informace
o termínech možné návštìvy Vám ochotnì sdìlí v turistických informací ve mìste Foz d o Iguacu.

http://www.itaipu.gov.br